Kardamon pochází z přední Indie, odkud se v době antiky dostal do Egypta, Řecka a Říma.  Dnes je hojně pěstován na Cejlonu. Původ jeho názvu je v antické řečtině, kdy první název zněl kardamomon. Je pojmenován podle tropických pralesů Kardamomských hor v pohoří Ghat, odkud pochází.

Kardamon obecný je vytrvalá, stále zelená až do čtyř metrů dorůstající rostlina. Plodem je trojboká podélně rýhovaná, žlutavá až hnědá tobolka. V tobolce se nachází větší počet semen.

Je příbuzným zázvoru. Má typickou aromatickou vůni. Spolu se šafránem a vanilkou patří k těm nejdražším kořením. Silice kardamonová způsobuje jeho příjemnou aromatickou vůni s nádechem kořenitě citrónovým. Stejně kořenitě a nasládle taky chutná. Jeho plody se používají nejen v potravinářství či v lékařství. Pro svou typickou vůni se využívají i v tabákovém průmyslu, či při výrobě likérů a parfémů.

Kardamon se v Indii a dalších zemích odedávna používá pro léčení zánětů dásní a kožních chorob. Jako prevence slouží kardamon proti onemocněním dýchacích cest. Je používán k rozštěpení ledvinových a žlučníkových kamenů a údajně i při hadím uštknutí. Poradí si s bolestmi v krku.

Nejčastěji využívaným účinkem kardamonu je ale zklidnění žaludku a trávicího ústrojí. Podle některých zdrojů jej lze použít i při otravě jídlem. Čaj s kardamonem pomáhá také při stresu, přepracování nebo depresi. Když rozkoušeme pár kardamonových semen, uklidníme nervovou soustavu. Protože je kardamon považován také za poměrně účinné afrodisiakum, může mužům pomoct se zlepšením potence.

Znám je především ve východní kuchyni, kde je součástí kari koření. Kardamon dodá zajímavou chuť steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů a pikantních omáček. Při pečení se hodí do perníků, marcipánových moučníků, ale i do džemů a kompotů.

I jen malá špetka kardamonu dodá potravinám na chuti. V arabských zemích pijí kávu a čaj se špetkou kardamonu, ten totiž zjemní a prohloubí jejich chuť.

I když je poměrně drahý, je k sehnání ve většině našich obchodů. Nejčastěji je k sehnání v mleté podobě, to je sice velice praktické, ale koření tak velice rychle ztrácí svou chuť a vůni. Nejvhodnější je pořídit jej vcelku, a skladovat v uzavřené nádobě v chladu a suchu a podle potřeby si v hmoždíři čerstvě rozdrtit.

Martina Mlsná