Tradiční velikonoční jídla

velikonocni-tabule_foto-picjumbo

České velikonoční pokrmy jsou silně ovlivněné křesťanskou symbolikou a tradicí. Velikonoce mají svůj prapůvod v pohanských dobách. Jako oslava jarní rovnodennosti a probuzení přírody, přešly do křesťanství coby svátky oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Škaredou středou končí období čtyřicetidenního půstu a Zeleným čtvrtkem začínají přípravy na Velikonoce. Pokračují Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem Velikonočním a vyvrcholí Velikonočním pondělím.

O těchto slavnostních dnech naše babičky dodržovaly přísná pravidla. Jídelníček by striktně daný a lišil se jen v jednotlivých krajích.

Co se o velikonočním týdnu podává na stůl?

Škaredá středa – trhance

O škaredé středě mělo i jídlo vypadat nevzhledně, a tak bylo nutné, aby na první pohled vypadalo nepovedeně. Většinou bylo ve zvyku připravit placky nebo bramboráky a ty hospodyně během otáčení záměrně potrhaly. Tak vznikly trhance.

Zelený čtvrtek – luštěniny a jarní zeleň

Zelený čtvrtek byl dnem ve znamení luštěnin a jarní zeleně. Pekly se preclíky a škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám. Kromě petržele se vařilo hlavně z mladých kopřiv. Nejčastěji se připravoval tzv. kočičí tanec, což je zapékaná směs z čočky a krup ochucená česnekem, majoránkou a osmaženou cibulkou. V jiných krajích se čočka vyměnila za fazole a pokrm se pojmenoval Šumajstr. Jinde jedli Pučálku – vyklíčený hrách zprudka opečený na másle, osolený a opepřený. Někde nebyl slaný, ale slazený s rozinkami.

Velký pátek – ryba či hustá polévka

Na Velký pátek se obvykle držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi přísně. Znamenalo to, že půst se začal držel už po čtvrteční snídani a až do snídaně na Bílou sobotu. Ten, kdo věděl, že páteční půst nevydrží, mohl si k jídlu připravit rybu. Ne všichni na ni ale měli, a tak lidé, kteří rybu neměli, pekli náhražky ve tvaru ryby z bramborového těsta. V jiných krajích se zase připravovalo jediné jídlo dne. Nejčastěji jím bývala hustá polévka z toho, co dům dal. Velice často obsahovala kysané zelí, špenát, brambory a luštěniny.

Bílá sobota – mazance a jidáše

O Bílé sobotě si strávníci vynahradili vše, co předešlého dne vynechali. Hlavním pokrmem byla velikonoční nádivka (známá i pod názvy snítek, sekanice či sekanina). Také se pekl mazanec, jeden z nejznámějších velikonočních pokrmů. Dříve se však nesladil cukrem, ale sladkou smetanou a v některých krajích se plnil tvarohem, jinde se namáčel do vína. Tam kde nebyl mazanec, pekly se Jidáše, kynuté sladké houstičky sypané mandlemi podávané polité medem.

Boží hod velikonoční – beránek

O Božím hodu se slavnostně prostřel stůl a pekly se buchty, mazance a masa. Hostina měla začít masovým vývarem. Dále se podávalo mladé maso – jehněčí, kůzlečí či telecí, vše záleželo na tom, jak bohatá rodina byla. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek, symbol nevinnosti. Ten kdo neměl opravdového – z masa, upekl beránka ze sladkého těsta a tato tradice přetrvala dodnes.

Velikonoční pondělí – vejce všeho druhu

Velikonoční pondělí bylo ve znamení vajec. Vejce jako symbol nového života a znovuzrození, jsou součástí mnoha velikonočních jídel a chlapci jsou jimi obdarováni i za pomlázku. Vejce se dělala plněná, smažená, přidávala se do omáček a pokud se pekla další várka velikonoční nádivky, vejce v ní nesměla chybět.

Sandra Š.
foto: picjumbo.com


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>