Ředkvička, se vyvinula z ředkve a patří mezi nejoblíbenější kořenovou zeleninu. Patrně je to tím, že je to nejranější zelenina na trhu a čerstvě sklizenou ze zahrádky ji lze zakoupit už na konci března.

Ředkvička pochází z Asie. Spolu s česnekem a cibulí ji používali již staří Egypťané. Na našem území se objevila o mnoho let později. První zmínky o jejím pěstování u nás se objevily až ve druhé polovině 18. století.

Pěstování ředkviček není nijak zvlášť náročné. Velmi brzy po výsevu klíčí a během 14 dnů se mohou začít sklízet. Existuje celá řada druhů, které se vzájemně liší velikostí, tvarem, barvou slupky a palčivostí.

Jako každá jiná zelenina i ředkvička obsahuje mnoho cenných látek. Z minerálních látek jsou to vápník, fosfor, železo, síra či draslík. Obsahuje kyselinu listovou, která je důležitá pro vývoj plodu a pro roustoucí děti. V ředkvičkách najdeme bohatý zdroj vitaminu C. Jsou bohaté na vlákniny, které podporují střevní peristaltiku. Tím napomáhají k rychlejšímu vylučování jedovatých, škodlivých látek a odstraňují zácpu. Jsou vhodným dodavatelem selenu, ten je nezbytný pro imunitní systém a chrání tělesné buňky před volnými radikály.

Ředkvičky působí antibakteriálně, zároveň ničí plísně ve střevech, sliznici a žaludku. Díky obsahu hořčičných olejů usnadňují odkašlávání. Mezi její další pozitivní účinky patří snižování cholesterolu, a proto jsou vhodné i pro lidi, kteří chtějí snížit svou tělesnou hmotnost. V lidovém léčitelství se používají jako prevence proti tvorbě žlučových, ledvinových a močových kamenů.

Ředkvičky lze jíst syrové, loupané či neloupané. Pokud mají silně palčivou chuť, stačí je trochu posolit. Při přípravě není třeba je namáčet, stačí ovadlé plody namočit do studené vody, aby přišly k sobě. Nejchutnější ředkvička je pochopitelně čerstvá. Ředkvičky pokrájené na chléb s máslem jsou naprostá delikatesa. Ředkvičky lze použít do mnoha salátů, pomazánek, polévek nebo jako přílohu k masu. Lze je nakládat, zpravidla do smíšené zeleniny ve sladkokyselém nálevu. Ředkvičky skvěle chutnají také tepelně upravené, například vařené v polévce nebo dušené či pečené. Dokonce je možné konzumovat i listy, ty se připravují podobně jako špenát.

Nemáme-li kde ji vypěstovat, musíme v obchodech dbát na to, aby byly pevné a křehké. Řídit se můžeme i podle listů, nejčerstvější budou ty se svěžími, sytě zelenými listy. Ředkvička poměrně rychle vadne.V chladničce a děrovaném mikrotenovém sáčku nám ale vydrží bez listů necelý týden.

I malá ředkvička může skrývat velké poklady pro naše zdraví a my bychom ji měli do jídelníčku zařadit častěji.

rdc