Zabaglione

V Benátkách i ve Florencii vás budou ujišťovat o tom, že právě na jejich území tento dezert vznikl. O původu tohoto dezertu se však traduje následující legenda. Koncem 15. století se stal čestným korouhevníkem města Orvieta vojevůdce Paolo Baglioni. Při jedné z četných bitev oblehl pevnost Scandiano a přikázal vojsku získat potraviny na venkovských farmách.

Nebylo však příliš z čeho vybírat, obilí i dobytek bylo ukryto v pevnosti. Vojáci tak přinesli jen vajíčka, víno, med a byliny. Baglioni pak nechal vše uvařit dohromady. Vznikla sladká vaječná polévka a druhý den se obránci pevnosti nestačili divit, energií nabité vojsko generála Baglioniho dosáhlo drtivého vítězství.

U nás je tento dezert znám jako šodó, všichni ho jistě znají ze školních a závodních jídelen. Dezert se tradičně připravuje z vaječných žloutků zahřívaných s cukrem a vínem v misce s horkou vodou, dokud směs nezhoustne.

Tradiční teplý zabaglione musí být připraven těsně před podáváním. Je podáván jako dezert buď samotný, nebo jako nám známa omáčka, přelitá na buchtičkách, ovoci, zmrzlině nebo jiném sladkém pečivu. Dezert má hned několik variant, nejchutnější je však s ovocem. Ve Francii je tento krém nazýván „sabayon“ nebo „sabayon sauce“. Dezert se podává převážně teplý, ale existuje i jeho vychlazená verze: Zabaglione Gelato.

10 žloutků
6 skořápek cukru krupice
6 skořápek vína Marsala (nemáme-li, použijeme Sherry)

Žloutky rozbijeme do většího hrnce, přidáme cukr a na vodní lázní je šleháme, dokud nezpění. Za stálého šlehání přidáváme Marsalu a šleháme, až je pěna hustá a zdvojnásobí svůj objem. Vše by mělo trvat maximálně 4 až 6 minut. Krém poté ještě za tepla klademe do poháru či misky na zmrzlinu, ovoce či buchtičky.

rdc


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>