Už se nám pomalu přibližuje kouzelné období Vánoc! K Vánocům se pojí spousta tradic, které jsou většinou spojeny s křesťanskými i pohanskými zvyky. Nedílnou součástí vánočních oslav je i jídlo. Zajímá vás, jak se vánoční svátky slaví u našich sousedů? Možná vás překvapí, jak rozdílné zvyky máme.

Přesto, že se zvyky v sousedních zemích navzájem hodně ovlivňují, nikdy nejsou stejné. Na stolech je jiné jídlo a dárky rozdávají jiné nadpřirozené bytosti.

Německo

U našich západních sousedů se na Vánoce začínají chystat už na začátku adventu. V Německu se pořádají proslulé adventní trhy, kde nakoupíte vánoční cukroví, ozdoby i adventní věnce. K těmto trhům patří typická vůně svařeného vína, pečených kaštanů a jablek v karamelu. Na sváteční stůl tu pořídíte vánoční štolu.

Prvních dárků a malých cukrátek se dočkají děti už na začátku prosince, obdarovává je Mikuláš. Dobroty najdou děti i v adventním kalendáři, který jim pomáhá si zkrátit čekání na Vánoce.

Velmi oblíbeným vánočním jídlem je pečená husa, ale často se podávají i kachna či krůta. Nicméně v severním Německu si pochutnávají spíše na pečené klobáse, či párcích a bramborovém salátu. Chybět nesmí sladký ovocný kompot. Pouze v Bavorsku a Bádensko-Würtenbersku si, obdobně jako u nás, na Štědrý večer dopřávají ryby, většinou kapra či pečenou štiku.

Maso se v Německu servíruje na nejrůznější způsoby, setkat se můžete s tzv. konšelskou mísou, kde budou teplé nebo studené plátky pečeného vepřového, uzeného masa, pečené kachny a husy, nebo krůty, ale i kusy bílých klobás.

Po večeři si hodovníci dopřejí jablečný závin či ovocný salát s likérem či šampaňským. Slavné jsou i německé vaječné sladkosti a perníčky.

Rakousko

Asi nejpodobnější nám jsou v oslavách v Rakousku. Před Vánoci se tu peče mnoho druhů cukroví, perníčky, sladkosti s čokoládovou polevou či vanilkové rohlíčky. Rakušané si potrpí na výrobu ozdobiček, adventních věnců a vlastních betlémů.

V Rakousku si na Vánoce nejčastěji pochutnávají na rybách, nejčastěji to bývá candát, a vepřových řízkách. Podávají k nim bramborový salát, ten si však nepředstavujte jako ten náš, v rakouském podání je o mnoho lehčí. Často se však potkáte i se zvěřinou, to především v horských oblastech. Na stole nechybí ani sladká kukuřičná kaše s rozinkami a jablky politá třešňovým likérem.

Polsko

V Polsku se setkáme s podobnými tradicemi jako u nás. Jen s tím rozdílem, že hospodyně má na Štědrý den spoustu práce, musí připravit 12 chodů, které symbolizují 12 měsíců v roce. Nejprve se podává polévka – boršč (vývar z uzeného masa, červené řepy s noky), zůrek (houbová polévka), rybí či hrachová polévka. Na stole nesmí chybět víno a ryby. Kapr bývá připravován se sladkou, švestkovou omáčkou. Tradičně se jí podlouhlý bílý chléb a makové „pupínky“ oslazené mlékem, cukrem, nebo medovou vodou a rozinkami.

O den později v Polsku podávají slavnostní oběd, který nejčastěji tvoří šunka a speciálně pečená klobása. V posledních letech je hojně oblíbené i drůbeží maso. Jako zákusek se podávají těstové „usky“ a pirožky plněné houbami a zelím. Pije se „varzonka“ nebo grog.

Slovensko

Slováci se svými vánočními zvyky od těch našich příliš neliší. Tráví je především v rodinném kruhu, zpívají koledy a vyráží na půlnoční mše do kostela. I skladba vánoční tabule je velice podobná. Základem slavnostní večeře je kapustnica s houbami, někde i s klobásou a uzeným masem, tedy zelná polévka. V některých krajích se místo ní podává fazolová, hrachová či houbová polévka.

Po polévce následuje další chod, který obvykle představuje smažený kapr s bramborovým salátem. Následuje žemlovka s mákem či ořechy. Na stole jsou vždy jablíčka, ořechy, perníky, vánoční medové oplatky, které se potírají česnekem.

foto: picjumbo.com